Proč se cítíme špatně ve vydýchané místnosti?

Možná to znáte. Ráno vstanete, a i po dlouhém spánku jste unaveni. Špatně se soustředíte a nemáte energii. Často za to může vzduch v místnosti, kde je nedostatek lehkých záporných iontů. Když je jich málo, máme prostě pocit dusna a vydýchaného vzduchu. Může nás bolet hlava nebo se nám hůře spí.

Záporné ionty se dostávají do těla při dýchání i přes kůži. Pomáhají našemu tělu – podporují imunitu, pomáhají hojení ran, zlepšují soustředění, paměť a také spánek. Nejvíce záporných iontů najdeme v přírodě – v horách, u řek, u moře nebo třeba u vodopádů. Proto se tam lidé cítí svěže a dobře se jim dýchá. Naopak v uzavřených místnostech, třídách, kancelářích nebo autech jejich množství rychle klesá.

V běžném městském bytě bývá jen asi 50–100 iontů v jednom centimetru krychlovém vzduchu, zatímco v lese nebo u moře až 1000–5000. Nejvíce – až desítky tisíc – jich bývá ve vzduchu po prudkém dešti, bouřce, v hlubokém lese… K nedostatku aniontů se pak přidává ještě příliš vysoká koncentrace CO2 nebo dokonce nějaké spory plísní, snadno vznikajících ve vlhkém nevětraném prostředí. Proto je velmi důležité pravidelně větrat. Čerstvý vzduch pomáhá vytvářet zdravější prostředí doma i v práci.

Základní hygienické pravidlo zní, že bychom měli do místnosti každou hodinu dodat zhruba 25 m³ čerstvého vzduchu na osobu. To je ovšem hodnota, kterou dnes nedodržuje prakticky nikdo. V zimě byste totiž okny vyvětrali veškeré teplo, v horkém létě byste zase nevydrželi vedrem. A to ani nemluvíme o lidech s alergiemi na pyl, kterým každý závan čerstvého vzduch zároveň přináší i novou dávku alergenů. Pokud tedy nemáte doma rekuperaci. Kvalitní – tichou, aby nerušila, výkonnou, aby stačila obstarat potřebnou výměnu vzduchu, a s dobrými filtry schopnými zachytit prach, pyly, mikroby i viry.

V zimě rekuperace výrazně snižuje tepelné ztráty, v létě zase pomáhá ochladit interiér, když v noci přivádí čerstvý chladný vzduch bez ohřívání odpadním.